Někdy má člověk slabší chvilky. Teď jsem se vrátil z parádního koncertu, po kterém jsem se ještě hodinu procházel po Praze. Nějak jsem měl náladu si pustit Lakmé a tak trochu mě to dostalo. Mám s těma songama spojený jedny z nejlepších chvil svojeho života a klukům patří hodněmísta v mojem srdci. I když jsme moc neuměli hrát, tak nás to bavilo a o tom to si celý je. Příliš moc dobrech vzpomínek na to, aby to ve mně něco nevyvolalo. A jsem zaskočenej, jak moc si za Markovejma (i svejma) textama i dneska stojím. Původně jsem tenhle post chtěl věnovat Flowers for Whores, který před pár tejdnama skončili jednu důležitou etapu, ale nakonec jsem se rozhodl, že dneska budu psát o svojí kapele. Je to trochu divný, možná i trochu ego, ale tentokrát udělám radost nejvíc sám sobě. Jo a sorry za patetický kecy.
Nejdřív jedno tématické video k názvu...
15.1.2006, Most - Za vraty
Tohle je video z prvního koncertu. Dokonce první song, co jsme kdy zahráli před publikem. Je sranda na to koukat. Byl to i první ze tří koncertů, který jsme hráli s Through the Mist of Tears ze Švédska. Byla to dost dobrá kapela – hrál tam Jani z Endstand a Deathbed, Claes a Fredrik z Anchor, tuleň Svante (teď v Seeds in Barren Fields) a metalista David (myslím, že taky je v SiBF). Měli jsme mít i splitko, ale chlápci byli líní, tak z toho byl samostatnej sedmipalec. Když tak na to koukám, tak je to video dost vtipný. Mimochodem, v týhle době koncerty v Mostě strašně jely, chodilo hodně lidí a bylo to divoký. Takovou atmosféru už jsem dlouho nezažil. Ale my jsme byli fakt dobrý dřeva. A Lábí má dobrej obleček.
26.5.2006, Praha - 007
Na koncert se Spectacle mám samý dobrý vzpomínky. Bylo to jejich poslední turné, když už jeli osobákem a na každém koncertu si půjčovali aparát. Den předtím si Kjetil udělal něco se zápěstím, tskže jim celej koncert odbubnoval jeden z kytaristů. Naprosto dokonale. Ještě že měli tři kytaristy, hehe. Myslím, že nahrával i ten jejich sedmipalec (mimochodem, Hertbeats je možná jejich nejlepší song). Na sedmičce ještě zahrál i Magnus Eliassen, hrdina mého přehravače na několik let. Fakt podivnej týpek. Když dostal flašku s pitím, tak si z tašky vytáhnul gumovou hadičku a pil tím. Náš koncert byla docela sranda, crew z Velké Ohrady dotáhla nějaký balónky a furt probíhaly nějaký vtípky. Sice jsme to jako obvykle asi dost podělali, ale stejně to z toho bordelu nikdo moc nepoznal.
28.4.2006, Most - Za Vraty
Jestli bych měl vybrat náš nejdivočejší koncert, tak to byl asi tenhle. Mostecká scéna ve svém nějvětším rozkvetu, lidi znali texty, bavili se, my taky. Maximální pozitivita. Kvůli taovejmhle koncertů stojí za to dělat kapelu. V tý době naplo jel klub Za Vraty, což byl nezávislý prostor provozovaný lidmi okolo kolektivu Cabaret Voltaire. Už ani nevím, proč ten klub skončil, každopádně je to ale škoda. Song se jmenuje "Nemůžu být tvůj splněný sen." Ten mě hodně bavil :)
12.9.2006, stodola někde na Valašsku
Na tenhle koncert nás pozval Blum z Nidal asi protože jsme byli sxe kapela, haha. Jojo, bejvávalo. Celou cestu jsme si z něj dělali srandu, ale pak jsme zjistili, že je to úplnej tuleň. Koncert byl docela bizárek, hráli jsme ještě s Nidal a Touching the Void ve stodole u starý chalupy kamaráda Janka. Nejdřív jsme museli vytlačit nějakej valník nebo co. Náš výkon asi nemá cenu hodnotit, tradičně tisíce chyb a zvuk na houby. Ale víkend byl super. Po koncertu byla parádní diskoška, dělal se vegan guláš asi z 10 kilo cibule a Lábí vytáhnul petanque. Druhej den jsme pózovali se skejtama u místního Kauflandu, kde jsme potkali Jana Kellera. Jeho mullet byl ještě větší, než na fotkách, haha. Ten chlapík je borec. Píseň, co je na videu, jsme nikdy nenahráli. Mě to celkem mrzí, ale když jsme byli ve studiu, tak nás už nebavila. Jmenuje se "Myslím, že bych měl". Tady je text:
Pořád je co objevovat ve světě kolem a uvnitř nás. Ve světě, který nás upoutal do okovů "můžeš" a "musíš". Do prázdných šancí a nesmyslných voleb. Jako by nebylo co si vybrat - ne z možností, které dostávám. Ale vím, že tuhle možnost mám. Stále je co chtít. Stále je kam se obrátit. Uvnitř nás je možnost. Stačí natáhnout ruku. Ne nastavit dlaň. Natáhnout ruku a dotknout se snů, které chceme žít... svobodní. Zeptala se, proč jsem se tak rozhodl a já řekl, že nevím. Prostě jsem si myslel, že bych to měl takhle udělat. "Ale proč?" ptala se stále znovu, "chceš to?" Neznám odpověď. Nevím, co chci. Nevím, co si vybrat. vždyť volby, co mám, stejně neznamenají možnost si vybrat. Zeptala se mě, jestli jsem šťastný. Řekl jsem, že nevím, a opravdu jsem nevěděl. Asi bych měl být. Jsem?
1.12.2006, Děčín - Biograf
Zase si moc nepamatuju, co to bylo přesně za koncert. Jen si pamatuju, že tam hráli Sun Has Gone a že mi někdo něco ukradl a už si nepamatuju, co. Ale bylo to tam fajn. Lidi se bavili, my taky. A točil to Henča (RIP). Tu písničku jsme měl hodně rád, ani nevím, proč jsme jí nikdy nenahráli. Jmenovala se "Aby byly blízko." Měl jsem rád hlavně ten text:
V tichu sám, slibuji šeptem do stěny, že nepřestanu doufat. Že nezavřu oči a budu hlídat hvězdy. Aby padaly, aby svítily. A aby byly blízko (tak akorát pro snílky). Rozezním ticho strachem, který se bojím mít. Bojím se přiznat se, tak křičím přiznání. Ale pořád dávám pozor na hvězdy. Aby padaly. Aby svítily. A aby byly blízko (tak akorát pro snílky). Město zabíjí tmu. Světla dusí hvězdy.
26.5.2007, Praha - 007
Koncert s Asshole Parade na sedmičce si moc nepamatuju, teda až na to, že jsme hráli hrozně. Respektive hůř, než obyčejně. Tohle video jsem našel na youtube, docela by mě zajímalo, kdo to točil. Na tomhle koncertu měli Asshole Parade playlist na dvě A4, docela sypačky, hehe. Jo a je to další song, kterej jsme nikdy nenahráli. Jmenuje se "Přes hráze." Tady je text:
Vstříc vlastní nejistotě jdu přes hráze všednosti. Ven z kolotoče obvyklostí do nejistoty samoty. Udělám krok a vyskočím z kolotoče obvyklostí, do nejistoty samoty. Jsem sám uprostřed druhých. A tak křičím, zbavený hlasu, tváří v tvář pravdě, že za hranicí dní neuvidíš druhé. A proto máme hráze – abychom nepřetekli sami přes sebe. Utíkáme. Daleko. Bežíme. Tak rychle. Utečeme sami před sebou? Před každým dalším dnem? Tak proč se budím ve střepech snů, pořezaný vlastním křikem? Tak proč se v noci budím strachem? A proto máme hráze – abychom nepřetekli sami pres sebe.
29.9.2007, Bratislava - Hopa klub
Předposlední koncert na našem slovenském minitour. Ze začátku to vypadalo dost zle, ale nakonec to dopadlo dobře. Hráli jsme poslední, protože všechny ostatní kapely potřebovaly odjet. První Meleeh ze Švédka, pak Stolen Lives a Degenerace, se kterejma jsme den předtím zažili spoustu srandy v Prievidze. A pak hrál ještě parádní vege folkař Fantaghiro, kterej rozproudil celej klub, takže i když jsme pak hráli někdy po půlnoci, tak se lidi bavili. Ale hlavně to bavilo nás. Po koncertu jsme spali v nějakém obrovském ateliéru, kde "někdo" celou noc hrál pingpong. Výlet devíti potetovaných lidí po Bratislavě následující den byl taky docela zážitek.
23.5.2008 - hospoda v Martinicích
Jedna z Bohoušových legendárních akcí a zároveň jeden z našich posledních koncertů. Pak už jsme hráli jen na Půlce a v Jelení. Tady s náma hráli ještě Pipes'n'Pints ještě ve staré sestavě, Jonasova kapela Lovis, Broken Brain a Bohoušova tehdejší kapela, na jejíž název si teďka nemůžu vzpomenout, asi protože odehráli jen tenhle koncert. Po koncertu to bylo ještě divoký. Ačkoliv koncert byl super, tak jsem asi dost rád, že jsme nehráli později, protože už takhle byli lidi dost na hraně snesitelné opilosti, hehe. Jo a celou noc mě budil tehdejší zpěvák Pipes, kterej vyřvával "Life is shit, shit fucking shit", a přestal až když byla slyšet rána od toho, jak někdo padá ze schodů.
No a to bylo všechno. Víc toho bohužel asi nemám, nebo o tom nevím. Tady jsou ještě dva odkazy ke stažení našich nahrávek
S/T CD-r (Heart on Fire, 2007)
Lakmé LP (kooperace, 2008)
Na stránkách jsou ještě dva další songy a demo. Petr z Pure Heart brzo vydá diskografii a až pošta najde obaly, tak vyjde i splitko s Bokanovsky.
Příspěvky
